Lesklý černý klavír je krásný, dokud na něm neuvidíte každý otisk prstu. Vysoký lesk odhaluje veškeré chyby a čištění běžnými prostředky situaci jen zhorší. Proto je potřeba postupovat jinak než u nábytku s matnou úpravou. Základem je suchý mikrovláknový hadřík, který odstraní prach bez poškrábání. Prach totiž funguje jako brusivo – když ho setřete nasucho hrubší látkou, zanechá jemné rýhy, které se pod světlem rozzáří jako pavučina.

Na samotné šmouhy si připravte roztok z destilované vody a několika kapek jemného prostředku na nádobí. Nikdy nestříkejte přímo na klavír – tekutina by mohla zatéct do klávesnice nebo pod lišty. Nastříkejte na hadřík, lehce přejíždějte po povrchu a hned dotírejte suchou částí. Pokud řešíte, jak sladit černé lesklé pianino v interiéru s okolním nábytkem, platí stejná zásada: méně znamená více. Agresivní chemie, ocet nebo prostředky s alkoholem lesk naleptají a zanechají mléčný film, který už nerozleštíte.

Klávesnici čistěte odděleně. Bílé klávesy stačí otřít navlhčeným hadříkem a poté osušit. Mezi klávesami pomůže měkký štětec nebo stlačený vzduch. Nikdy nepoužívejte mokrý hadr, ze kterého teče – vlhkost se dostane ke kladívkům a způsobí bobtnání dřeva. Černé klávesy bývají z plastu a stačí jim suchý hadřík. Pokud na nich ulpí mastnota z prstů, sáhněte po hadříku s kapkou izopropylalkoholu, ale jen na plastu, nikdy na laku.

Na závěr pár pravidel, která se vyplatí dodržovat dlouhodobě. Klavír nestavte na přímé slunce, protože UV záření lesk matuje a způsobuje nerovnoměrné blednutí. Při hraní se nedotýkejte laku rukama, které máte právě po jídle. Alespoň jednou za týden přejeďte povrch antistatickým hadříkem, který odpuzuje prach. Mikroškrábance, které už vznikly, lze zamaskovat speciálním voskem na klavíry, ale prevence je vždy jednodušší než oprava. Trpělivost a správné pomůcky udrží lesk roky jako nový.